Přejít k obsahu webu

Kastovní systém Indoevropanů

Únor 11, 2011

Kastovní systém (v sanskrtu varnášrama) je hyperborejská náboženská doktrína známá u většiny dávných tradičních národů. Vzhledem k tomu, že důsledky tohoto učení se nevztahují pouze na církevní či duchovní hierarchii, nýbrž zahrnují celospolečenské uspořádání, je kastovní doktrína modernímu člověku již natolik vzdálena, že je pro něj zcela nepochopitelná.

Ústřední myšlenkou kastovního uspořádání je analogie mezi „velkým“ a „malým“ světem. „Na počátku“ [1] žili lidé v souladu s vesmírným řádem a z toho důvodu byla společnost uvedena  do souladu s uspořádáním kosmu. Sociální řád tedy projevuje posvátno a stavba tradiční společnosti je zároveň kosmologickým symbolem (stejně jako stavba tradiční vesnice). Důležité je, že symbolika kastovního uspořádání v sobě zahrnuje trojnost i čtvernost se všemi analogickými důsledky.

Slovo kasta je přejato z portugalštiny, kde výraz „casta“ označuje „rod“ nebo „kmen“. Význam slova je posunutý, proto se v této stati přidržíme přesnějšího sanskrtského slova varna, které znamená toliko barva.

Vyjasněme nejprve některá chybná pojetí, která jsou bohužel často opakována. Varny se netýkají rasy. Znázorňování triády varen podle rasy má symbolický význam, ke kterému se vrátíme v jiné stati. Příslušníci dávných národů a dávné bílé rasy se mohli stát členy jakékoliv ze čtyř varen.

Právě tak není příslušnost k varně dědičná. Zákony dědičnost sice hrají důležitou roli, ale není to principielně nezbytné.

A konečně, pohlaví nehraje pro příslušnost k varně vůbec žádnou roli. Tvrzení, že varna bráhmánů je dědičně ženská a varna kšátrijů výhradně mužská, je chybné. [2]

bílý samuraj Suenaga čelí mongolským šípům a granátům, 1293: střet rituálního válečnictví s materiální silou hordy

Varnášrama se týká pouze role jednotlivce v tradiční společnosti, přičemž sociální stavy odpovídají stavům ducha tak, že společenská funkce jednotlivce odpovídá jeho duchovní přirozenosti, tj. umožňuje každému dělat to, co je mu přirozeně blízké, jemu nejvíce pohybovat se v rovině transcendence, která odpovídá kvalitě jednotlivce.

Rozumí-li lidé tomuto uspořádání a přidržují-li se svých funkcí dovedně, čestně a dobrovolně, společnost je stabilní. Upadá-li společnost nepochopením posvátných doktrín do procesů „historie“ a „pokroku“, roste zášť, jejíž výsledkem je postupný třídní konflikt [3].

Árijská společnost sestávala ze čtyř varen odpovídajících čtyřem živlům a jejich funkcím v kosmu a v člověku. Vztah příslušníků čtyř varen ke čtyřem živlům znázorňuje ikonografie tzv. „velkých bohyní“ [4], zatímco živly jsou znázorňěny čtyřmi mahárádži (velkokrály).

Tři varny se odlišují od čtvrté svým transcendentním významem a mají vztah k potrojnému uspořádání kosmu do „tří světů“ (Tribhúvana). Manifestace této triády v člověku je známa ze západní tradice jako tělo, duše a duch (corpus, anima, spiritus). Vzhledem ke svému transcendentnímu významu mají také tyto tři varny své odpovídající řády - duchovní řády, rytířské řády a cechovní řády.

Tyto tři indické varny či iránské pištry se  v Evropě označují jako tzv. společenské stavy.

Dávné indoevropské národy, např. Skýthové nebo Germáni, odvozovaly svůj původ „ze tří rodů“ odpovídajících archetypální potrojnosti, což je zřetelným důkazem naprosté pravověrnosti tradic těchto národů vzhledem k jediné, primordiální Tradici, které jsou všechny ostatní podřízeny.

Potrojnost svrchních varen tvoří tři hlavní božstva vyjadřující společenskou funkci kasty. Mluvíme o tzv. „trojfunkční ideologii“ [5]. V Evropě i v Indii doznala tato původní struktura vývojem několik obměn, přičemž toto téma je poměrně obsáhlé tak, že si nemůžeme dovolit jej zde nyní rozvádět.

Charakteristika každé varny je uvedena v následující tabulce.

Duchovní varna má řídící funkci, podobně jako se v hlavě rodí všechna rozhodnutí, oderává vše řídící, aktivní, podřízené ohnivému živlu. Jako živel vzduchu má úlohu zprostředkovatele, válečnická kasta zprostředkovává výkonnou moc společnosti. Kšátrijové disponují válečnými prostředky, z toho důvodu je zástupným božstvem kšátrijů Váju, tedy vzduch, vítr. [8] Vodní živel má ve společnosti odpovídající organismu úlohu pasivní. V těle jeho funkcí je trávení, činnost šťáv, vyměšování apod. Živel země pak předcházející tři principy drží pohromadě, má funkci materiální.

Cesta bráhmána spočívá v přesažení vlastní osobnosti. Cesta kšátrije spočívá v ovládnutí sebe samotného, v podřízení vlastního ega vůli v abstraktním smyslu (askeze) i doslovném (vojenský výcvik). Vaišijové se aktivně podílejí na transformacích materiálního světa. Nejnižší kasta šúdrů se podílí na tomtéž pasivně a mechanicky.

Vedle čtyř varen byla také nejnižší třída „nedotknutelných“ (párja), stojící pod varnami, tj. zcela mimo árijskou společnost [9], a také nejvyšší duchovní třída stojící „nad varnami“ (ativarna), tj. nad časovostí a prostorovostí [10]. Nejvyšší třídě pak odpovídá skrytý pátý živel (akáša). Závěrem je třeba připomenout důležitou poznámku Gerogese Dumézila, že obchodníci („spekulanti“) nebyli do indoevropské společnosti vůbec zahrnováni, neboť  obchod a rozdělování statků bylo původně v rukou králů a nikoliv párjů a buržoazie.

poznámky:

[1] biblickému termínu „in principio”, který užívá Eliade,  patrně nejlépe odpovídá „zlatý věk” hyperborejské tradice

[2] dodnes na Dálném Západě i Dálném Východě přežívá např. archetyp ženy válečnice; za všechny zmiňme královnu Boadiceu nebo Janu z Arku; například je známo, že válek (o pravěku přesněji řečeno rituálních válek) se v nejstarších historicky známých dobách někdy účastnili nejen samurajové, ale i jejich ženy-válečnice; u pravěkých společností je také dodnes známý archetyp ženy-duchovní zachycené např. Tacitem v Germanii

[3] Slovo „třídní boj“ použito v tradičním významu, nikoliv v Marxově pojetí. Sledujeme-li historii zblízka, vidíme, že průběh odchylování se Tradici není spojitě lineární, ale sestává z podružných cyklů. Je podřízen zákonu, který někdy bývá symbolicky připobdobněn k tepu srdce. S moderními materialistickými ideologiemi postupující sociální chaos je důsledkem naprostého převrácení tradičního uspořádání.

[4] Vztah člověka k živlům znázorňují čtyři velké bohyně: Mahá Kálí, Mahá Lakšmí, Mahá Swárí a Mahá Saraswátí. Živly se v sanskrtu označují jako tattvy, ale pozor, toto slovo je předárijského původu. Není původní ani v češtině, kde jej zavedl až Jungmann.

[5] termín zavedl francouzský lingvista a mytholog Georges Dumézil; pro další výzkum je ovšem třeba rozlišovat potrojnosti vyjadřující vztažné formy od potrojností vyjadřujících funkce samotné, a to v různých rovinách svého projevu

[6] podle anglického překladu Vzpoury proti modernímu světu odpovídají vaišijům pohlavní a vylučovací tělesné orgány, ale v italském textu je „sesso e nutrimento“, nikoliv „escrezione“, zatímco Platón píše o „břiše“

[7] některé zdroje chybně zaměňují barvy posledních tří funkcí

[8] v současné litevštině etymologicky odpovídá vėjas; v češtině vítr z arijského ve-tra, činí vítr, což překládáme jako bouře

[9] lépe řečeno pod árijskou společností; nedotknutelnými byli především bezvěrci, pohané v pravém smyslu slova, kteří náleželi původnímu obyvatelstvu a neznali nebo neuznávali tradici Árjiců

[10] středisko této nejvyšší organizace (můžeme-li vůbec toto slovo použít) je podle Reného Guénona v hyperborejské symbolice známé jako Thulé, již odpovídá ráj; v našem prostředí jej popisují pohádky Král času a O dvanácti měsíčkách; tibetské a mongolské pověsti jej nazývají Agartha

ilustrační obrázek: válečník národa Ainu z Hókkaidó, 1900

související článek: Májové hody v arijských barvách

Komentáře: 19 zanechat jeden →
  1. Mars permalink*
    Únor 16, 2011 5:50 pm

    Máte to vpravo nahoře v tagu a také úplně dole pod článkem. Jako autor (vystavitel příspěvku) je uveden K. V. Mluvím pochopitelně o odkazovaném článku “Evola viděný zleva”, kde se onen vámi zpochybňovaný termín vyskytuje.

    Zde máte citaci: Alexander Dugin, 2006; překlad z německého originálu Evola von links betrachtet. In: JUNGES FORUM 6/2006. Regin Verlag, Straelen 2006, s. 47 – 50.Alexander Dugin, 2006

  2. Budislav permalink
    Únor 16, 2011 2:54 pm

    Ako autor ste uvedený vy, vľavo hore pod titulom článku. Meno Alexandra Dugina nevidím nikde.
    Hmm, máte pravdu ani pojem indoeurópsky nie je univerzálny.

  3. Mars permalink*
    Únor 16, 2011 8:58 am

    Budislav, promiňte, jestli se vás to dotklo, nemyslel jsem to negativně.

    Všimněte si, že autorem článku je Alexandr Dugin – ne já – a je to překlad z němčiny od našeho přispěvatele K.V., který se rozhodl přeložit jej takto proto, že termín “indogermánský” používá německá lingvistika dodnes. Slovo “indoevropský” má také slabiny, protože nezahrnuje například Indoevropany v Anatolii, na Předním Východě, na Dálném Východě apod.

  4. Budislav permalink
    Únor 16, 2011 7:37 am

    Nechápavý? hmm, mohli by ste sa aj slušnejšie chovať voči svojim verným čitateľom. Prečo sa tak dogmaticky pridŕžať akademického termínu, ktorý má očividne svoje slabiny a existuje lepšia varianta? Za veľmi zvláštne považujem to že redaktor stránky, ktorá sa volá Slavonie privileguje nemecký termín. No, už sa radšej zdržím komentárov, pre dobro obce.

  5. Neřeknu permalink
    Únor 15, 2011 6:45 pm

    Mars:
    Dobrá, díky.

    Indogermánský jako zeměpisný pojem? No snad jen pokud selektivně vybírá oblasti osídlené germány. Jinak si ho jako zeměpisný pojem nedovedu představit. Jelikož ve vámi uvedeném prostoru se nachází i negermánská indoevropská etnika. A vždy tomu tak bylo, pokud mě paměť neklame. (tedy vždy ve smyslu osídlení indoevropany od rozpadu jejich jednoty)
    A pokud je to tedy selektivní, tak proč to není jednoduše germánské ale indogermánské? Souhlasím s Budislavem. Tento termín mi připadá jako cíleně diskriminační.

  6. Mars permalink*
    Únor 15, 2011 6:34 pm

    Budislave, vy jste nechápavý! Slovo “indogermánský” se netýká Indů ani Germánů jako etnických celků, ten termín zahrnuje území. Tím neříkám, že je dokonalý, ale ty různé “korektnosti”, které se v poslední době ukazují, jsou co do míry zkreslení významu pojmu snad ještě horší.

    Další diskuzi, která je mimo téma článku, přesouvám do Vzkazů čtenářů.

  7. Budislav permalink
    Únor 15, 2011 2:21 pm

    Termín indogermánsky je voči ostatným európskym etnikám nekorektný. Veď aj my Slovania sme indoeurópania, ale nie sme Germáni, takže ten termín je vo svojej podstate nezmysel. Zmysel by to dávalo len v tom prípade, keby sa používal aj termín indoslovanský, indobaltský, indoitalický atď. Taký je moj laický názor na vec.

    Náboženská obnova Západu? Skúste to vysvetliť podrobnejšie. Hlavne ma zaujíma aké náboženstvo znovu zrodí Západ? Prorokujete pád kresťanstva a vzkriesenie pohanstva resp.zrodenie univerzálneho paneurópskeho náboženstva?

  8. Mars permalink*
    Únor 15, 2011 10:09 am

    “Neřeknu”:
    Myslím tím pouze to, co jsem napsal, tj. dojde-li k obnovení Západu, podoba tohoto obnovení bude náboženská. Ve výsledku nebude vůbec zahrnovat společenská ani jiná uspořádání.

    Termín “indogermánský” je zeměpisný – od Indie po Skandinávii.

  9. Neřeknu permalink
    Únor 14, 2011 3:01 pm

    Ok díky. Otázku jsem špatně položil ale Vy jste správně odhadl, o co mi šlo. Tedy v té části, která se zabývala “dnešním světem”.
    Ale přiznávám se, že druhé části Vaší odpovědi nerozumím. Že obnova bude náboženská – ok. Asi jste tím chtěl říct, že nebude založena na škatulkování lidí, jak šlo čekat z mé otázky.

    Ale i tak, v tom obnoveném světě budou lidé (snad…?) a mezi těmi lidmi budou nějaké vztahy. Myslíte, že po vzoru studie z tohoto článku budou kastovní?
    Jako návrat k původním principům, který zastáváte (termín “obnovení”) mi to tak vychází.
    Nebo to myslíte úplně jinak a já vás vůbec nechápu?

    Klidně napište, že nechcete odpovídat, pokud tomu tak je. Já to přijmu bez jakýchkoliv závěrů na mé straně.

    Ale stavět termín “indogermánský” na roveň termínu “indoevropský” by mohlo při nejmenším někoho urážet… Z mého laického pohledu by to šlo použít maximálně ve vztahu množina-podmnožina.
    Že to někdo někde používá není zrovna dobrou argumentací. Přeci jenom to tak nějak zavání vylučováním všech ne-germánů či naopak germanizací všech. (nic proti nikomu, jen tedy něco proti používáním těchto termínů :-) )

  10. Únor 14, 2011 1:03 pm

    Termín “indogermánský” se používá v Německu dodnes pro různá odvětví indoevropských studií. Oba termíny jsou totožné.

  11. Budislav permalink
    Únor 14, 2011 12:54 pm

    Vďaka za ten odkaz, ale ten nič nevysvetluje. Veľmi zvláštny sa mi javí tiež termín indogermánska spoločnost, Dumezil používal termín indoeurópsky. Indogermáni sú ideologický pojem nemeckých romantických hitorikov, ak sa nemýlim.

    V každom prípade si počkám na tú citáciu, vďaka. Inak článok je ako celok dobrý, ako väčšina Vašich článkov.

  12. Únor 14, 2011 12:32 pm

    vonrammstein: Díky za pochvalu.

    pro Budislava: Tu otázku jsem čekal a zde je odkaz:
    http://slavonie.org/2009/09/10/evola-videny-zleva/
    Bohužel v tom Karlovo překladu chybí citace a tak se ji pokusím během týdne dohledat, mám ji někde založenou v nějakém konspektu. Jsem si téměř jistý, že ta poznámka je pozdějšího data a pochází z nějakého rozhovoru. Ve svých klasických knihách zahrnuje obchodníky do třetí kasty.

    pro čtenáře “Neřeknu”: Otázkou ideálního uspořádání společnosti pro dnešní svět se vůbec nezabývám.
    Pokud by někdy došlo k obnovení Západu, myslím si, že forma tohoto obnovení bude přísně náboženská a nebude zahrnovat uspořádání společnosti nebo přinejmenším celé společnosti.

  13. Únor 13, 2011 5:34 pm

    Vynikající článek, děkuji.

  14. Neřeknu permalink
    Únor 13, 2011 10:25 am

    Výborný článek.
    Možná nepříjemný dotaz na tělo pro autora: Článek je čistě informativního charakteru nebo by jste si takhle nějak ( třeba s obměnami) představoval ideální uspořádání společnosti pro dnešní svět?

  15. Únor 12, 2011 1:43 pm

    Těchto videí je na Yotube víc. Lidé v nich vytvářejí obrazce, které se vzahují k jejich mytologii a lidové kultuře. V tomto případě tvoří základ kříž, v každé ze čtyř ploch mezi rameny kříže je symbolicky vyjádřen jeden živel. Jedná se o živly vodu, zemi, oheň a vzduch. Abych se přiznal, ne vždycky jsem schopný rozpoznat co je kde. Pokud se ale zaměřím na konkrétní časy ve videu, tak například v čase 3.57 a 4. 32 je dole živel ohně, v tomto případě vyjádřený svastikou. V čase 5.25 máme svastiku úplně uprostřed kříže (v tomto případě Slunce?), dole je kříž s posunutými rameny – podle mě opět oheň a nad ním kosočtverec – podle mě živel země. Ty dva zbývající by měly vyjadřovat vodu a vzduch, ale nejsem schopný s jistotou rozhodnout, který je který.

    Jinak ta zmíněná svastika má v Pobaltí i význam jako symbol boha hromovládce Perkunase, Perkonse, v dalším videu by měla být právě v této souvislosti v čase 1.42, potom se tam objeví v čase 2.12 kosočtverec rozdělený na čtyři díly, což je podle mého zase symbol země a pak ještě jednou svastika:
    http://www.youtube.com/watch?v=Y_zkAOobU6s&feature=related

    Něco o symbolech z Pobaltí máme tady: http://slavonie.org/2010/09/09/kosmologie-starych-baltu-4/

    A něco je i tady: http://www.latvianstuff.com/Sky_deities.html

  16. Budislav permalink
    Únor 12, 2011 12:42 pm

    Pane H, nemohli by ste trocha okomentovat tú lotysšskú “spartakiádu”? Je to veľmi pekné, len by som chcel vediet viac podrobností o tomto podujatí, jeho význame, výklad tých symbolov (formácii) a pod. Veľmi ma to zaujalo. Vopred ďakujem za akékoľvek informácie.

  17. Budislav permalink
    Únor 12, 2011 12:34 pm

    nakukol som do Dumezilovej knihy Mýty a bohové indoevropanú a v kapitole “Tři funkce spoločenské a kosmické” píše, citujem:
    ..na vaišije připadá chovatelství a obďelávaní půdy, obchod a obecně výroba hmotných statků.

    Takže by som rád poprosil autora článku, aby napísal odkaz na dielo, v ktorom Dumezil vyjadruje, že obchodníci („spekulanti“) nebyli do indoevropské společnosti vůbec zahrnováni.

    P.S.: Nie som obchodník, sám seba zaraďujem (s patričným nadhľadom do brahmanskej varny. Zaujíma to teda kvoli poznaniu, rozhodne nelobujem za obchodníkov, k vascine súcasnych obchodnikov pocitujem skor dešpekt ako rešpekt.

  18. Budislav permalink
    Únor 12, 2011 12:25 pm

    K tej Dumezilovej poznámke o vylúčení obchodnikov len tolko, že v Bhagavad-gíta sa o Vaišjích zmieňuje nasledovne:

    „Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaišjům…“

    Nechcem však autora článku ani Dumezila upodozrievat z mystifikácie pretože neviem nakoľko je tento preklad správny. Uvedenú pasáže z Piesne vznešeného som našiel na stránke: http://odpovede.wordpress.com/2010/01/19/vaisja/

  19. Únor 11, 2011 11:02 pm

    Čtyři živly v lotyšském podání:

Napsat komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Změnit )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Změnit )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Změnit )

Connecting to %s

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.