Poznámky pro čtení rentgenogramů hlavy a krku

Poměr velikosti neurokrania ku splanchnokraniu závisí na věku. U novorozence je 4:1, u dospělého člověka 3:2.
V boční projekci mohou být na lebce novorozence patrné obloukovité pruhy, rovnoběžné s linea temporalis superior. Jsou způsobeny sřasenou kůží.
Okrouhlý stín v okcipitální krajině u ženy v zadopřední projekci hlavy může být způsobem uzlem vlasů.
U některých jedinců je zvýrazněna diploe v podobě řady mělkých jamek ve frontální a parietální oblasti (při boční projekci).
Bohatá kresba tepen v podobě sulci arteriosi může vést k záměně s frakturami. Někdy jsou zvláště nápadné i žíly v diploe.
Různě velká plošná projasnění mohou způsobit Pacchioniho granulace. Je-li takový útvar v boční projekci při okraji kosti, může imitovat destrukci kosti. Plošné Pacchioniho granulace se vyskytují ve frontální a parietální, vzácně v okcipitální oblasti.
Ložisková atrofie temenních kostí ve stáří v podobě dvou projasnění v místě os parietale.
V místě fonticulus anterior se občas vyskytuje samostatné os bregmaticum.
V místě fonticulus sphenoidalis se vyskytuje ve 20 až 28 % samostatné os epiptericum.
Ve švech, zvláště v sutura lambdoidea, se často vyskytují vložené drobné kosti ossa suturarum.
Ohraničená zkostnatění dura mater, falx cerebri, tentorium cerebelli, corpus pienale a plexus chorioidei postranních komor. Ve věku 21-30 let jsou v 60 až 75 %, ve stáří v 90 % případů.
Na laterální straně sella turcica při boční projekci může být patrná kalcifikovaná a. carotis interna.
V 8 až 12 % případů je patrná sutura metopica, která může imitovat frakturu čelní kosti. Při značném sklonu hlavy se může promítat do týlní oblasti.
Do čelní krajiny se občas projikuje sinus sagittalis, který takto napodobí sutura metopica.
Os parietale může být sagitálně probíhajícím akcesorním švem rozděleno jednostranně nebo i oboustranně ve dvě části. Akcesorní šev navazuje vpředu na sutura coronalis, vzadu na sutura lambdoidea.
Sutura temporopatietalis může při předozadní projekci napodobit frakturu.
Foramina parietalia mohou být rozmanité velikosti, někdy značně rozšířená, symetrická i asymetrická.
Mezi ossa parietalia se může vzadu vyskytovat os interparietale (os Incae v 3 až 6 %), které může být rozděleno ve 2 nebo i 3 části.
Akcesorní týlní šev může způsobit sutura occipitalis transversa (mendosa). Mezi 16 až 20 rokem se vyskytuje asi v 10 %.
Velmi vzácně se vyskytuje sagitální šev v týlní kosti.
Sutura occipitomastoidea může být velmi výrazná a imitovat frakturu.
Sulcus sinus transversi může být na jedné straně zvýrazněn a jevit se jako pruhovité projasnění.
Jednostranně zvětšená fossa condylaris.
Protuberantia occipitalis externa vyčnívá v některých případech dorsálně v podobě ostruhy.
Horní hrana pyramidy kosti spánkové se v předozadní projekci promítá do očnice. Výše projekce závisí na sklonu hlavy. Oba okraje nemusí být co do výše projekce symetrické.
Různý stupeň pneumatizace processus mastoideus.
Pneumatizace může jednostranně postihnout i hrot pyramidy kosti spánkové (patrné v předozadní projekci).
Pneumatizace processus clinoidei anteriores může imitovat rozšíření canalis opticus.
Při různých snímkovacích technikách se může projevit asymetrie pravého a levého foramen ovale.
Přemostění sella turcica v boční projekci způsobené kalcifikací ligg. interclinoidea (mezi processus clinoideus anterior a posterior).
Výrazné tuberculum sellae.
Značné oploštění sella turcica, jejíž tvar podléhá variabilitě.
Asymetrie sinus frontalis, jehož velikost může značně kolísat. Často zasahuje až nad strop orbity.
Variabilita incisura (foramen) frontalis a incisura (foramen) supraorbitalis. (Kombinace otvor - zářez nebo absence některého útvaru.)
Asymetrie sinus maxillaris.
Asymetrie fissura orbitalis superior.
Pneumatizace crista galli, takže je zde v předozadní projekci patrná ze stran oploštělá dutinka.
Různá velikost sinus sphenoidalis, který se může šířit laterálně do alae majores.
Výskyt exostos na angulus mandibulae jako výraz zesílené inserce m. masseter.
Retence zubů v čelistech.
Při boční projekci se může kolem meatus acusticus externus promítat boltec ušní, mezi angulus mandibulae a processus mastoideus lobulus auriculae.
Processus styloideus je v některých případech značně protáhlý - processu styloideus elongatus (6 až 7 cm). Lig. stylohyoideum může být více nebo méně kalcifikováno. Mezi processus styloideus a kalcifikovaným ligamentem se může vyskytovat kloubní spojení.
Hrtanové chrupavky začínají kalcifikovat u mužů od 20. roku, u žen od 22. roku. Zvláště je kalcifikace patrná na cartilago thyreoidea, která od 50. roku je u mužů již občas zcela osifikována.
Kalcifikace cartilagines triticeae.
Zvětšená tonsilla palatina může vytvářet stín imitující tumor.
Dens axis není ve všech případech srostlý s tělem čepovce.