Alberto Vojtěch Frič v datech
8. září 1882
V pražské rodině JUDr. V. Friče se narodil Vojtěch Frič ml. Od raného dětství projevuje hluboký zájem o kaktusy, brzy se stává uznávanou osobností v tomto oboru.
1894-1900
Studentem C.K. české státní reálky v Ječné ulici v Praze, první skleník na střeše vodojemu v Sokolské ulici.
září 1898
Účast na Všeobecné zahradnické výstavě.
únor 1900
Velká Fričova sbírka kaktusů zmrzla a dala tak vzniknout stěžejní vizi autorova života - objevení Nového světa.
15. října 1900
Frič se zapisuje na C.k. českou vysokou školu technickou v Praze, ale po prvním semestru odjíždí do Jižní Ameriky; zapsaným studentem byl až do roku 1905.
15. května 1901 – 5. srpna 1902
I. cesta za oceán
Jižní Amerika – Sao Paulo, povodí řek Tieté, Verde a Verdao
Pokud jde o kaktusy, byla to spíše neúspěšná výprava, probudila však Fričův trvalý zájem o indiánskou kulturu. Po návratu první výstava a přednášky. Počátek napjatého vztahu s cestovatelem E. S. Vrázem.
18. června 1903
Frič se stává členem nově založeného pražského „Kroužku pěstitelů kaktusů“
11. srpna 1903 – 17. září 1905
II. cesta
Jižní Amerika – PARAGUAY, BRAZÍLIE (Gran Chaco, povodí řeky Pilcomao a PARAGUAY, Rio San Lorenzo)
Práce na slovnících indiánských kmenů Tobá (přátelství s indiánem Čejkolkem), Pilagá a Karraim, objasnění smrti cestovatele Ibaretty na Pilcomayu a rozřešení státní hranice mezi Argentinou a Paraguayí, přátelské styky s indiány kmene Sanapaná, Angaité, Kaďuveo, Boróro, dlouhé měsíce u indiánů Čamakoků, zásilky cenných exemplářů pražskému kaktusářskému kroužku. Po návratu navázání styků s mnoha světovými muzei a vědeckými společnostmi, časté přednášky, publikování v zahraničním odborném tisku, odklad nástupu do rakouské armády.
srpen 1906
Frič se účastní antrop. sjezdu ve Zhořelci.
21. srpna 1906 – srpen 1908
III. cesta
Jižní Amerika – Brazílie – Argentina – Paraguay (státy Paraná a Santa Catharina)
Frič se zastává kmene Kainganů proti bílým kolonistům, v blízkosti přístavu St. Antonio objevuje kopce zvané sambaqui s velmi cennými archeologickými nálezy pravěkého života (viz kniha HadÍ ostrov), další návštěva u Čamakoků – nemocného náčelníkova syna Čerwuiše Piošáda Mendozu vezme s sebou do Čech (cestou se účastní amerikanistického kongresu ve Vídni – září 1908).
1909
Frič je jmenován dopisujícím členem akademie nauk v Petrohradě.
1909 – 1912
IV. cesta
Jižní Amerika – Paraguay – Argentina
Poslední výprava za indiány – návrat Friče a Čerwuiše („Červíčka“) k Čamakokům (Frič vyléčí celý kmen a je považován za mocného kouzelníka), návštěva u Kaďuvejů, časté střídání zaměstnání, sběr národopisných předmětů, nová láska – koně.
1912
Frič se účastní XVIII. Kongresu amerikanistů v Londýně. Další odklad vojenské služby, příprava nové expedice v r. 1913 (cestou měl být natáčen dokumentární film).
1914
Vypuknutí 1. světové války znemožňuje odjezd, Frič je definitivně zproštěn vojenské služby (zdravotní důvody). Frič buduje botanickou zahradu u své vily Božínka v Košířích, spolupracuje s časopisem Svět zvířat a seznamuje se s Jaroslavem Haškem.
1918
Vychází Fričova první kniha Mezi Indiány (Alois Koníček, Královské Vinohrady), pohádky Bylo, jest a bude (Kočí, Praha) a sbírka povídek a politických studií Cihly (Tiskařská a vydavatelská společnost v Přerově).
28. května 1919 – 11. června 1920
V. cesta
Jižní Amerika – Uruguay – Argentina
Propagační mise ve službách nově založené Československé republiky, spory s ministrem zahraničí dr. E. Benešem. Od začátku roku 1919 do podzimu 1921 vydává vlastní politický časopis „Letáky Očista“, první pouličně kolportované periodikum v Čechách.
26. září 1921
Sňatek s Dragou Janáčkovou.
1921
Fričova kniha ZÁKON PRALESA (Zátiší, Praha) a KALERA MARSAL (Draga Fričová, Praha).
8. října 1922
Frič zakládá ve vile Božínka „Spolek pěstitelů kaktusů v ČSR“, buduje aklimat.zahradu a pořádá výstavu kaktusů.
22. října 1922
Manželům Fričovým se narodil syn Ivan.
1923
Frič se výrazně podílí na 5 sešitech o kaktusech KAKTUSY, SUKKULENTY A JEJICH PĚSTĚNÍ (Ferd. Macháček, Praha, 1923-24) akad. malíře J. Seidla.
12. dubna 1923 – konec února 1924
VI. cesta
Střední Amerika – Spojené státy severoamerické – Mexiko
Zastávka v New Yorku a Washingtonu, v El Pasu návštěva přítele Edy Klabocha, sběr kaktusů v Mexiku (pohoří Jaumaje ve státě Tamaulipas), setkání s indiány Tarahumára, důležité informace o léčitelském významu kaktusů (viz Fričova kniha O kaktech a jejich narkotickÝch ÚČincÍch, Sfinx Praha, 1924). Při návratu celá zásilka (30 000 rostlin) zmrzla na celnici v Podmoklech …
1. ledna 1925
Frič a Seidl vydávají nový kaktusářský časopis.
6. prosince 1925
Nový spolek „Sdružení kaktusářů“
Leden – červen 1927
VII. cesta
Jižní Amerika – Brazílie – Uruguay – Argentina – Paraguay
Nové sběry exotických rostlin.
25. října 1928 – 29. března 1929
VIII. cesta
Jižní Amerika – Uruguay – Argentina – Bolívie? Peru?
Další sběry exotických rostlin. Po návratu návrh revize systematiky kaktusů a první pokusy s užitkovými rostlinami (kupř. pěstování sóji v našich podmínkách).
1935
1. vydání Fričovy knihy pro děti a mládež Strýček indián s ilustracemi Zdeňka Buriana (Toužimský a Moravec).
Zima 1939-40
Na Božínce umrzlo 30 000 kaktusů.
6. 12. 1940
ZA POKLADY DIVOČINY - nové vydání knihy Strýček indián (Rodokaps č. 287, resp. r. 6, č. 26, ilustrace J. Procházka).
1941
1. vydání Fričovy knihy pro děti a mládež Dlouhý lovec s ilustracemi Zdeňka Buriana (Toužimský a Moravec)
1943
1. vydání Fričovy knihy Indiáni Jižní Ameriky (nakladatelství Novina, Praha),
v časopise Pestrý týden vychází seriál „Indiánský Guliver, který jel prozkoumat Evropu“ (Čerwuišův příběh). Frič portrétován ( jen skicován?) Zd. Burianem.
20. října 1943
Fričova nová kniha pro děti a mládež Hadí ostrov s ilustracemi Zdeňka Buriana (Toužimský a Moravec) byla úřady zakázána a během války nebylo její vydání povoleno.
1944
Frič pracuje na pokračování knihy Indiáni Jižní Ameriky (medicína, hypnóza aj.).
podzim 1944
Frič uvažuje o souborném vydání svého díla (včetně 3 nových titulů) u jiného nakladatele. Zdeněk Burian navrhuje pražské nakl. J.R.Vilímek. Ředitel firmy J. Sainer se chystá Friče navštívit.
konec listopadu 1944
Frič se zranil o hřebík králíkárny.
pondělí 4. prosince 1944
Alberto Vojtěch Frič umírá ve věku 62 let na tetanus.
(Fričův hrob se dnes nachází na lesním hřbitově u krematoria v Praze-Motole).
srpen 1946
Fričova nová kniha HADÍ OSTROV konečně povolena (!)
20. 11. 1947
1.vydání Fričovy knihy pro děti a mládež HADÍ OSTROV s ilustracemi Zdeňka Buriana (Toužimský a Moravec).
Prameny: K. Crkal LOVEC KAKTUSŮ, Academia Praha 1983; archiv PhDr. Yvonny Fričové; archiv autora
Dnes
Od roku 2000 se stýkají Fričovi čeští a indiánští potomci prostřednictvím
občanského sdružení Checomacoco www.checomacoco.cz
